Příběhy absolventů

Studium na Gymnáziu T. G. Masaryka v Hustopečích mi dalo nejen komplexní znalosti důležité pro přijímací zkoušky a následné studium na vysoké škole, ale také možnost zúčastnit se různých projektů a poznat zajímavá místa i mimo Českou republiku. Díky osobnímu a zodpovědnému přístupu vyučujících jsem získala dnes již nezbytný všeobecný přehled, schopnost kritického myšlení a samozřejmě také potřebnou jazykovou vybavenost, bez které bych se při dalším studiu a zaměstnání neobešla.

Klára Tomešová

V roce 1998 jsem s vyznamenáním absolvoval studium na Gymnáziu TGM Hustopeče, prospěchové stipendium ve výši 500 Kč (na konci 20. století pro studenta ne úplně malé peníze) okamžitě a kompletně padlo na oltář maturitních oslav. Co mi zůstalo, byly získané znalosti a vědomosti ze studia na této střední škole, které mi pomohly k úspěšnému složení příjímacích zkoušek na Lékařskou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně a po ukončení vysokoškolského studia k realizaci něčeho, k čemu jsem pravděpodobně cílil už od dětských plenek – práci kardiochirurga.
Nezapomenutelný profesorský sbor gymnázia (mj. s legendárními hláškami) mi na této cestě poskytl právě ten výše zmiňovaný základ znalostí, vědomostí a v dobrém slova smyslu mě donutil naučit se studovat. Velkým bonusem byla výborná skupina spolužáků. Setkáváme se téměř každý rok, a zatímco my muži nezadržitelně stárneme, dámská část stejně nezadržitelně krásní. Kvalitu výuky na Gymnáziu TGM dle mého názoru není potřeba detailněji hodnotit, sám za sebe mluví fakt, že z našeho maturitního ročníku nemalá část studentů úspěšně absolvovala vysoké školy různého zaměření.
Gymnázium TGM Hustopeče má za sebou velmi dlouhou historii, v roce 2019 oslavilo 100 let od svého založení. Jako hrdý absolvent bych chtěl do dalších let celému ústavu popřát co nejvíc úspěchů, maximum nadšených studentů a spokojených profesorů.
 

David Nešpor

I když jsem byla na základní škole jedna z nejlepších žákyň v ročníku, hned v pololetí prvního ročníku na gymnáziu se ukázalo, že při srovnání s výběrovými spolužáky z celého okresu je potřeba začít na sobě tvrdě pracovat. V primě jsem dokonce téměř propadla z matematiky. S každým ročníkem jsem však věnovala studiu více úsilí, protože touhu po zlepšování se vzbudili úžasní kantoři v nás všech. A bylo potřeba držet se třídou krok. Před 16 lety jsme absolvovali jako jeden z nejlepších ročníků, kdy měla polovina třídy samé jedničky z maturitní zkoušky a více než dvě třetiny studentů odmaturovali s vyznamenáním. Gymnázium nás výborně připravilo k přijímacím zkouškám a studiu na vysoké škole, kterou se vydali studovat téměř všichni absolventi. Vlastně jsem ale po celou dobu studia nepřišla na odpověď na otázku, čím chci být. Proto jsem se rozhodla studovat vysokou školu podle toho, co mě na gymnáziu bavilo nejvíc. A to byla biologie, kterou mě učil současný pan ředitel Šebesta, a chemie, z níž nás měl bývalý pan ředitel Sedláček. Vrhla jsem se na dráhu studia agroekologie, ze které jsem našla cestu k inženýrskému studiu Obnovy venkova na Mendelově univerzitě v Brně. Gymnázium mě naučilo se učit a dělat i nějakou práci navíc, a díky tomu jsem absolvovala vysokou školu s červeným diplomem.

Celý můj studijní příběh s happyendem je zásluhou hustopečského gymnázia. To vše se mi podařilo díky geniální průpravě a systematické přípravě učitelského sboru a díky motivujícímu kolektivu spolužáků.

Gymnázium mi dalo přátelství na celý život! Jako kompletní třída se sice scházíme velmi málo, ale důvěrná přátelství přetrvala. S kamarádkami jsme v nepřetržitém kontaktu a sdílíme spolu všechny události v našich životech.

Studium mi dalo všeobecný přehled, dodalo odvahu a upevnilo pozitivní rysy povahového charakteru. Umím se přizpůsobit aktuálním situacím a změnila jsem obor své kariéry již třikrát – schopnost učit se je základ pro všechno, co dělám. I přestože jsem se v pracovním životě začala věnovat práci v soukromém sektoru, v osobním životě je ze mě občansky angažovaný člověk. Není mi jedno, co se kolem mě děje, neumím sedět se založenýma rukama a žít pohodlný život v koutku. Organizovala jsem dobročinné sbírky pro matky s dětmi v azylových domech a co pro mě bylo největším zážitkem, pak organizování referenda za boj proti tvrdému hazardu na území malé obce, kde teď bydlím. Není snadné vzepřít se hazardní mafii, je potřeba připravit spoustu věcí, umět se orientovat v problematice a zákonech a komunikovat s odbornou veřejností, která může pomoci.

Na školní léta vzpomínáme se spolužačkami velmi často a rády. Měla jsem štěstí, že všichni mí spolužáci jsou dobří a slušní lidé, na jejichž úspěchy jak pracovní, tak soukromé, jsem pyšná. Pokud chce člověk něco v životě dokázat a něčím být, určitě by měl zvážit studium na našem gymnáziu. Kromě přípravy na studium vysoké škole odejde student připraven i do reálného života.

Gymnázium T. G. Masaryka absolvovala moje maminka v roce 1982, já maturovala v roce 2004 a moje nejmladší sestra je právě v prvním ročníku osmiletého gymnázia. Spokojené tři generace jsou pro toto zařízení nejlepší referencí a osobním doporučením tady studovat a dát dobrý základ do života svým dětem.

Ing. Hana Procházková

Největším přínosem studia na Gymnáziu T.G.Masaryka v Hustopečích pro mě byla jednoznačně možnost naučit se na velmi dobré úrovni dva cizí jazyky. Především za skvělou výuku němčiny, bez které bych dnes určitě nestudovala ve Vídni, jsem paní učitelce Komínkové moc vděčná. První semestr na vysoké škole mi hodně usnadnil také výborný základ z matematiky, který byl i jedním z důvodů, proč jsem si nakonec ke studiu vybrala matematický obor a tohoto rozhodnutí nikdy nelitovala. Celkově na svoje studium na gymplu moc ráda vzpomínám a často mě v životě překvapí, že se mi hodí i znalosti z předmětů, o kterých jsem tenkrát byla přesvědčená, že je nebudu potřebovat. :)

Pavla Krotká

Co mi škola dala do života? Především mě učitelé perfektně připravili na studium na vysoké škole. Matně si vybavuji, že zrovna stávající pan ředitel Šebesta mě měl na matematiku a byli jsme jeho první ročník, kterému se v matematice věnoval. Byl důsledný, trpělivý a hlavně lidský a navíc mi dal takový základ, že jsem celé mé studium Finanční a pojistné matematicky na MU v Brně prošla se vztyčenou hlavou.

Co mi ještě Gymnázium dalo do života? Že i když nejste na určitý druh práce/předmětu nadaný, ale intenzivně na sobě pracujete a ukazujete snahu a ustavičnou práci, tak odměna i přesto příjde. Tenkrát to bylo v podobě nejhůře dvojky z češtiny u pana profesora Kyncla (byl to "obávaný a přísný pan profesor"). A dnes vidím, že to funguje úplně stejně i v pracovní prostředí.

Skvělí učitelé nás vždy vedli k týmové práci, ke vzájemné podpoře a k tomu, že se člověk nesmí bát. Mé pouhé 4 roky studia němčiny s paní profesorkou Komínkovou jsou toho důkazem. I přesto, že jsem němčinu 10 let nepoužívala, tak mi v hlavně její pravidla a "nabušené" slovní vazby zůstaly a teď je při mých pracovních cestách do Německa čím dál častěji využívám.

Kdybych se mohla znovu rozhodnout, zda jít na tuto školu, tak neváhám, jdu a posílám hned přihlášku. :)

Libuše Dvořáková

Díky získanému všeobecnému přehledu při studiu v Hustopečích a výborné jazykové přípravě z německého jazyka jsem mohla snáze studovat na VŠE v Praze obor mezinárodní obchod.

Barbora Bízová

Co jsem vždy měla na Gymnáziu T.G.Masaryka Hustopeče ráda a co mi chybělo první semestry na vysoké škole, byla přátelská, skoro až rodinná atmosféra a dobré vztahy mezi žáky a učiteli. Každý žák měl také možnost zapojit se do "veřejného života" školy a kdo chtěl, mohl být součástí studentského parlamentu, pořádat plesy, tématické dny a spoustu dalšího. Co pro mě ale bylo velmi důležité po stránce vzdělávací, byla hlavně výuka jazyků. Troufnu si říct, že bez skvělého přístupu učitelů bych dnes nestudovala a nevěnovala se právě angličtině a francouzštině se zaměřením na vzdělání. Nejen že mi dali výborné základy gramatiky, slovní zásoby apod., ale hlavně mě motivovali k tomu, abych se v budoucnu (snad) stala jedním z nich. Na své roky na gymplu vzpomínám moc ráda a věřím, že nejsem sama. :)

Aneta Tomšíková