LYŽOVÁNÍ VE SCHLADMINGU

Alpy jsou nádherné. Z vrcholků jejich hor se člověku rozbuší srdce. Jsou obrovské. Tam nahoře si víc než kdy dřív uvědomujete svou malost. Neustále se musíte rozhlížet. Bojíte se, jakoby tam při dalším zvednutí hlavy ty hory už nebyly. Musíte si ten pohled užít naplno, nejvíc jak to jen jde.

Všechno tohle se ale zjišťuje a uvědomuje dost těžko, když prší, vidíte na pět metrů a nahoře vás málem odfoukl vítr. Takhle nějak vypadal Schladming, když jsme tam byli my, studenti Gymnázia T. G. Masaryka, ve dnech od 2. do 6. února. Počasí v nás vytrvale udržovalo pesimismus. Přesto jsme brázdili téměř prázdné sjezdovky v čerstvém prašanu a užívali si jízdu. To nejlepší přišlo přesně na poslední chvíli. Ve čtvrtek se s námi Alpy rozloučily nejkrásněji, jak mohly, a ukázaly nám svoje největší poklady. ¨Zase jsme spatřili slunce, mlha se rozplynula, vítr ustal, byly vidět všechny vrcholy v dohledu a rolba vyjela upravit svahy. Lidé se nahrnuli k lanovce a všechno bylo zase tak, jak má ve Schladmingu být.

Pobyt mě utvrdil v tom, že toto místo je a vždycky bude ,,moje srdcovka“. Za jakéhokoli počasí.

Alžběta Urbánková, septima